Stojánka, tentokrát s modely Čert 3D, Se5as a Klemm KL-35 Jirky Petra.
Z výšky to vše pozorují káňata a z dálky přihlížejí rogalisté.
Další z akrobatických modelů.
Kontrola polohy modelu za letu je u tohoto letadla usnadněna použitím různobarevných reflexních fólií.
Do vzduchu jde Čert 3D, pěkně z ruky přímo do visu.
Je vidět, že pilot letové vlastnosti modelu důvěrně zná a má jej v ruce.
Poslední prohlídka techniky před vlastními "Průlety".
Začíná soutěž v průletech brankou.
Viděli jsme tentokrát v akci pouze modely poháněné elektropohonem...
...typu "Toro" - pilotuje Martin Volejník...
...či typu "TurboMoucha"...
Rozměry branky 3x4 metry se zdají být dostatečné, ale trefit se není zase tak snadné.
Nebylo dovoleno létání typu "kolem tyčky", podmínkou byly průlety "tam a zpět".
Všechna tři letová kola bezprostředně navazovala na sebe, bez přestávek, což přispělo ke spádu
soutěže a udrželo pozornost diváků i koncentraci pilotů.
Velice dobře vodil svoji TurboMouchu Martin Sokyra - v prvním kole 12 průletů, ve druhém 10.
V prvním kole jsem zaletěl rovněž 12 průletů, v kole druhém jsem deset sekund před vypršením minutového
intervalu takto zavěsil Blade na horní lanko branky za směrovku po 11ti průletech.
Pořadatelé usoudili, že do třetího kola je potřeba zvýšit náročnost a zmenšili nám branku...
Pavel Kurka s Toro300 ukončil své 3.kolo.
Moucha - pilotuje Libor Havlíček
Martin Sokyra i přes zmenšení branky zopakoval výkon z prvního kola a dal opět 12 průletů.
Přesto, že šlo jen o "sranda akci" a že se k "Průletům brankou"
tentokrát odhodlalo pouze pět pilotů, nic to nemění na tom,
že podobné soutěže zručnosti jsou příjemným zpestřením modelářských dnů a svou atmosférou
zaujmou i přihlížející diváky.
Po ukončení soutěže pokračovaly letové ukázky modelů. Malý gumáček předvedla i tato slečna.
Žák Ondra předvedl svůj hornoplošník.
Další ukázka akrobacie.
Minerva-2 a větroň s motorem na pylonu.
Pohonná jednotka modelu Minerva-2.
A opět Jirka Petr se svým dvojplošníkem s ušlechtilým zvukem čtyřtaktu. Model na mezipřistání.
Zrádně vysoká tráva si při nízkém průletu model stáhla dolů. Letadlu se ale naštěstí nic nestalo a za chvíli bylo opět ve vzduchu.
Slunečnice se na nás od rána smály, ale mraky se odpoledne trochu mračily. Spadlo i pár kapek, zabouřilo a nastal čas odjezdu.
Letu zdar a třeba zase někdy příště...
