Mini-Z MR03 Standard: Závěs zadní nápravy

Autor článku: Libor

Hlavním spojovacím prvkem mezi přední a zadní částí modelu je spodní ohebný závěs. Ten nazýváme „Téčko“ nebo také „Háčko“. Odlišné pojmenování vychází z historie vývoje modelů MiniZ. U minulé generace MR02 připomínal závěs písmeno H, u současné MR03 zase písmeno T.



Auto „z krabičky“ používá plastové téčko. Model s ním na RCP funguje celkem uspokojivě. Téčko je vyrobeno z měkkého plastu, který pod závodním zatížením nemá dlouhou životnost. Aby se předešlo výpadkům v závodu a také aby jezdci mohli přizpůsobit jízdní vlastnosti auta svému jízdnímu stylu, je v kategorii Standart povoleno vyměnit téčko za libovolný jiný typ.

Jaké funkce má Téčko ? Téčkem se přenáší hnací síla ze zadní nápravy na zbytek auta. Když auto zrychluje, téčko se prohýbá vlivem setrvačnosti hmoty před zadní nápravou. Téčko také umožňuje, aby se měnila poloha zadní nápravy vůči zbytku auta. Když model MiniZ vezmeme do rukou, obvykle zakroutíme zadní nápravou ze strany na stranu, jako bychom tak chtěli simulovat její projevy při jízdě. To nám ale moc nepomůže, protože auto se tak vůbec nechová. Ve skutečnosti se zadní náprava nekývá, protože kola by se měly stále dotýkat povrchu dráhy. Do stran se naklápí jen přední část auta.

Když model projíždí zatáčkou, odstředivá síla působí hlavně na jeho nejtěžší část, tedy na šasi s akumulátory, elektronikou, servořízením atd. Vlivem toho se přední část auta začne naklánět ven ze zatáčky. Jedním opěrným prvkem proti náklonu je odpružení předních kol. Druhou oporu tvoří téčko, tedy jeho krut.

Po dobu, kdy model projíždí zatáčkou, je jeho téčko více nebo méně zkroucené. Tím se zmenšuje poddajnost téčka v ohybu. Odpružení zadní nápravy je tvrdší a hůř kopíruje nerovnosti.

Efekt působí také obráceně – když akcelerujeme, dochází k průhybu téčka, který zmenší jeho poddajnost v krutu.



Na trhu se nabízí nespočet téček různých tvarů a z různých materiálů. Téměř žádný výrobce přitom neuvádí jejich vliv na jízdní vlastnosti auta. Začínající jezdec tak může snadno model „naladit“ do nejezditelné podoby. Stává se to hlavně tehdy, když neví, čeho chce výměnou téčka dosáhnout.

Pro RCP dráhu proto navrhuji postup, který je podle mého názoru nejspolehlivější.



Doporučuji zakoupit sadu třech téček Kyosho (Soft, Medium, Hard) s označením MZW409. Jsou vyrobeny z materiálu, který i při velké šířce je dostatečně ohebný. Zadní nápravě to umožňuje rychlou reakci na nerovnosti, které jsou na RCP dráze krátké, schodovité. Tři různé šířky v sadě nám současně poskytují dostatečný výběr tuhostí pro naladění modelu.

Co se s autem stane, když vyměníme sériové plastové téčko za laminátové Soft (MZW409S) ? Obě téčka jsou podobně tuhá v krutu, ale Soft je tužší v ohybu. Rozdíl se tedy projeví, když akcelerujeme ze zatáčky – s téčkem Soft bude auto ochotněji zatáčet pod plynem. Současně je třeba s plynem pracovat citlivěji.

Jaký bude rozdíl, když vyměníme Soft za Medium ? Medium je znatelně tužší v krutu, a proto bude model točivější v celém průjezdu zatáčkou. Medium je také trochu tvrdší v ohybu a proto můžeme dříve akcelerovat bez rizika, že se na výjezdu nevejdeme do dráhy. Současně se zmenšuje grip zadní nápravy v nájezdu do zatáčky i při výjezdu z ní.

Stejný posun jízdních vlastností nastane po výměně Media za Hard.

Téčko Medium je v kategorii Standart nejpoužívanější. Na začátku závodů, kdy je dráha méně gripová (prach, teplota) se někdy používá Soft. Během finálovek někteří jezdci mění Medium za Hard.

Cílem je mít dostatečně točivé auto, u kterého jsme ještě schopni udržet pod kontrolou grip zadních kol. V tom pochopitelně hraje velkou roli jízdní styl.

O dobrých jízdních vlastnostech auta nerozhoduje jen výběr téčka. A tak jestliže si mezi uvedenými exempláři ze sady MZW409 nevybereme vyhovující typ, pak musíme hledat příčinu problémů jinde.

Nesymetrické zatáčení modelu: Stává se, že model zatáčí na jednu stranu výrazně ochotněji, než na druhou. Někdy je rozdíl tak velký, že model je na jednu stranu přetáčivý a na druhou nedotáčivý. Nejprve musíme vyloučit takové příčiny, jako je zatuhlé ložisko v některém z kol např. vlivem přílišného dotažení matičky, nebo zadřené ložisko osy zadních kol. Dále se musíme přesvědčit, že zadní kola mají stejnou přilnavost a stejný průměr. Stejný musí být i průměr u obou předních kol - přípravě a údržbě obutí slouží samostatná kapitola.

Musíme také mít jistotu, že rejd předních kol je na obě strany stejný. To děláme například tak, že model postavíme bokem těsně k jednomu mantinelu, na vysílači vytočíme volant na doraz a modelem pomalu projedeme otáčku o 180°. Pak uděláme totéž na druhou stranu. Obě otáčky musí končit stejně daleko od mantinelu.

Jestliže jsme vyloučili všechny jmenované příčiny, je pravděpodobné, že jednostrannou přetáčivost modelu způsobuje nesymetrické předpětí téčka. To znamená, že když auto postavíme na dráhu v přímém směru, téčko se mírně zkroutí. Tak jsou zadní kola přitlačována k dráze různou zátěží. Když méně zatížené zadní kolo jede uvnitř zatáčky, dříve se odlehčí a proklouzne. Následuje přetáčivý smyk.





Záměnu téčka provádíme minimálně jednou za závod a tak závity v šasi a v kleci jsou častým šroubováním nejvíce zatížené. Dochází proto po čase k „vyhřeznutí“ prvních závitů nad úroveň dosedací plochy. Podobný vliv mají například různé otřepy a nečistoty, které se dostanou mezi téčko a dosedací plochu na kleci nebo na šasi. Musíme proto dbát na bezchybné a celoplošné dosednutí téčka a to hlavně na straně zadní nápravy.



Když nepomůže dokonalé začištění a srovnání ploch, používám podložky tl.0,1 mm, které vložím mezi téčko a klec na šroubku, který je uvnitř přetáčivé zatáčky (když je auto např. přetáčivé doleva, podložím téčko na kleci vlevo).



Tip: mírným povolením zadního šroubku změkčíme krut téčka (max. 1 otáčky). Tak si můžeme pomoci, když například nemáme čas vyměnit celé téčko, anebo potřebujeme tuhost „něco mezi“. To nám současně napovídá, že dotažení obou šroubků je potřeba věnovat pozornost, aby auto mělo vlastnosti, které očekáváme.

---

Komentáře k článku:

Jirka:

Dotažení škoubků Téčka je potřeba věnovat pozornost i z pohledu síly dotažení šroubků. Lákavé samozřejmě je dotáhnout šroubky velmi silně, aby "od toho byl pokoj". Pak ale je materiál Téčka vystaven drtivému lokálnímu tlaku od hlavy šroubu. Společně se silami působícími v Téčku za provozu může pod hlavou šroubu vzniknout trhlina, která svým růstem postupně mění vlastnosti Téčka a tedy i chování auta na trati až to nakonec skončí přelomením Téčka. Citlivé je na to zvláště místo kolem zadního šroubu v chassis (na obrázku výše na něj ukazuje šroubovák).



Nezanedbatelným faktem závodního nasazení MiniZetek jsou i kontakty aut.



Přestože k sobě mají být soutěžící na trati maximálně ohleduplní, může se ale stát, že se kolizi již nedá vyhnout a auto dostane poměrně silnou ránu od jiného projíždějícího auta. V tomto momentě bývá právě Téčko vystaveno velkému nebezpečí poškození a zvláště pokud již bylo narušeno prasklinou pod šroubem, může dojít k jeho dolomení. Tím je samozřejně auto neovladatené, musí podstoupit výměnu poškozeného dílu v depu a rozjížďka je prakticky ztracena.

Proto tedy i zde platí "všeho s mírou" (myšleno sílu utahování šroubků) a "pravidelná technická kontrola nutná" (myšleno kontrolu nepoškozenosti Téčka po dojetí každé jízdy, aby eventuálně byl čas díl ihned vyměnit).



Tip: snížení lokálního měrného tlaku šroubku na Téčko a tedy i snížení rizika vzniku a šíření trhlin pod hlavou šroubu v Téčku lze dosáhnout vložením podložky tl.0,1 mm pod hlavu šroubu. Stačí tak učinit pro zadní šroub v chassis (na obrázku na něj ukazuje šroubovák), kde bývá poškození Téčka zdaleka nejčastější.